Historie areálu

Jaká byla cesta slavné letecké továrny a jedné z nejprestižnějších prvorepublikových značek od jejího založení a první pronajaté dílny k moderní továrně v pražských Letňanech?

Píše se červenec 1919 a na živnostenský odbor pražského magistrátu přicházejí obchodník Václav Malý a inženýr Pavel Beneš. Zakládají tady společnost na výrobu letadel – po Letovu a Aeru už třetí v Československu. Jméno firmy AVIA tvoří první čtyři písmena Klubu aviatiků, jehož jsou členy.

Nejdříve bylo nutné zajistit vhodné výrobní prostory. Volba padá na opuštěný cukrovar ve Vysočanech, jehož nájem nestojí moc peněz. Václav Malý totiž ze začátku nechce do nejistého podniku příliš investovat, proto se snaží uspořit. První aktivity se sice týkají letadel, ale trochu jiných, než bychom čekali. Beneš společně se svým spolužákem, inženýrem Miroslavem Hajnem a najatým truhlářem vyrábějí dřevěné díly pro letecké modeláře. Právě tímto sortimentem o sobě nová značka dává vědět na první československé letecké výstavě v Klementinu na podzim 1919. Koncem roku pro Avii pracuje už pět truhlářů a tři zámečníci. Oba inženýři pilně pracují na konstrukci svého prvního letadla. Přidává se k nim i známý motocyklový závodník Jaroslav František Koch, který se stará o motory. 

Idylka za Vysočanským pivovarem. Zleva vidíme inženýry Beneše a Hajna, jak provádějí zatěžkávací zkoušku vodorovné ocasní plochy svého prvního letounu.

První letoun i dar od prezidenta Masaryka

V září 1920 se na kbelském letišti veřejnosti představuje první prototyp označený BH-1 Experimental – dvoumístný vzpěrový dolnoplošník s nečekaně tlustým profilem křídla. Na národní letecké výstavě toho roku vzbuzuje zaslouženou pozornost. Od protektora výstavy, Tomáše Garriguea Masaryka, továrna dokonce dostává dar sto tisíc korun na podporu dalšího vývoje.

Mimo jiné i díky tomu stroj v roce 1921 bez jediného trestného bodu vyhrává první československý letecký závod kolem republiky. Základ veleúspěšných civilních a vojenských strojů označovaných písmeny BH je položen.

Přicházejí ale i potíže. Prezidentský dar je pryč a Avia se dostává do čtvrtmilionového dluhu. Nepomáhá, že Hajn s Kochem kupují podíly firmy. Pro Václava Malého je další financování neúnosné a z firmy odchází. Zbylí majitelé se snaží firmu zachránit – nabízejí ji Škodovým závodům. Ty však na nabídku nereagují. Pavel Beneš se v zoufalství obrací na svého spolužáka Karla Bondyho ze známé milionářské rodiny. Ta neváhá a Avii prozíravě kupuje.

Rozkvět firmy a rozšiřování kapacit

Dvacátá léta pro Avii znamenají úspěchy v produkci sportovních letadel i stíhaček. Těch si ministerstvo obrany objednává hned deset, což továrně způsobuje kapacitní problémy. Přicházejí noví zaměstnanci, piloti i konstruktéři, pronajaté prostory v cukrovaru nestačí a stíhačky se začínají vyrábět i v sálech nedaleké hospody Ruský dvůr a vysočanského Domu osvěty.

Další milník přichází v roce 1923. Společnost Aero se stěhuje do nových budov ve Vysočanech, čímž se v Holešovicích uvolňují její výrobní prostory řešící nedostačující kapacity v cukrovaru. Avia se stěhuje. V Holešovicích získává zděnou truhlárnu, dobře vybavenou lakovnu a hlavně prostornou montážní halu. Byť jde o dřevěné stavby, jsou vzdušné a prosvětlené. Dokonce tu lze zařídit laboratoře – Avia jako první u nás sama provádí pravidelné zkoušky výrobních materiálů a nakonec i jednotlivých částí strojů.

Stěhování do Letňan

V roce 1926 přichází trochu překvapivé začlenění dobře šlapající Avie do koncernu plzeňské Škody. Koncem dekády vedení koncernu usuzuje, že prostory v Holešovicích už nevyhovují, a buduje zcela nový, moderní závod v Letňanech. Tam už sídlí Letov a nakonec i Vojenský letecký ústav studijní (předchůdce dnešního Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu – VZLÚ). Stavba nového závodu začíná v roce 1930 a již o rok později se firma přesouvá do Letňan. 

Třicátá léta se nesou ve znamení úspěchů letadel Avia na sportovním, civilním i vojenském poli. Politická situace se však přiostřuje a svět směřuje k dalšímu ozbrojenému konfliktu. Z továrny tak čím dál častěji vyjíždějí vojenské stroje, od stíhaček po bombardéry; mnohdy jde o licenční výrobu od domácích i zahraničních značek. 

V půlce března 1939 obsazuje závod jednotka SS, do vedení podniku je dosazen vojenský přidělenec Kaschtovsky, zřízena je i zvláštní podniková ostraha werkschutz. Do Prahy přilétá generální inspektor Luftwaffe Ernst Udet, aby rozhodl o kořisti, která Němcům spadla do klína. Ale to už je jiný příběh.